Zobrazují se příspěvky se štítkemJá a můj svět. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJá a můj svět. Zobrazit všechny příspěvky

Odcházím + fotky z instagramu

V pondělí mi začala škola.

Snad vám nemusím říkat, jak hodně je divný, že najednou někam denně musím chodit, když jsem vlastně 5 měsíců nikam nemusela. 
Prázdniny byly fakt dlouhý, moc jsem si je užila a já doufám, že ještě někdy budu mít takhle dlouhé prázdniny, jako jsem měla teď (3 měsíce).

Jenom mě poslední dobou (ke konci prázdnin) přestal nějak bavit blog. 
Možná je to kvůli tomu, že mám celkem dost povinností v domáctnosti a zatím nejsem tak úplně zběhlá v plánování nákupů či uklízení, možná jsem jenom líná psát a chci si o všem pěkném jenom číst a možná jsem se lehce přeorientovala na jinou vlnu. Vlna kosmetická a ,,krásnoživotová” se asi prostě momentálně neshoduje se stavem mojí mysli, která má na starosti nabíjení ISICu, přednášky , ,,hurájedudomů” a ,,jaksetomámprobohanaučit?" myšlenky.
Já tim nechci říct, že tenhle svět je španej, to vůbec, já ho miluju. Já vždycky zůstanu takovou tou klasickou holkou, ať se stane, co se stane. Ale přeci jen je teď pro mě o něco povrchnější, než by musel být a já teď momentálně nemám potřebu a bohužel ani čas ho tvořit. Budu si o něm číst u mých oblíbených bloggerek (Vendulka, Martinka, Lady eS, Sabina, El, Charmedka, Zdenule, Missy, Jana, An., Veru a další, na které si teď bohužel nemůžu vzpomenout:( ).

Co tím chci ale říct…

Je dost možný, že přes to všechno, co teď píšu, se na můj blog budu vracet i v průběhu zimního i letního semestru a čas od času napíšu nějaký článek či recenzi, nebo prostě jenom postnu něco o tom, jak se právě mám, zajímá-li vás to vůbec. Je ale taky dost možný, že za dobu školy sem nepřijdu ani jednou a milý blog prostě zrušim. Ale to nechci předbíhat, to je ve hvězdách a upřímně si myslim, že bych na to ani neměla odvahu. Ale nikdy neříkej nikdy…

Jinak ke škole: Na fakultě je to opravdu krásné a mě škola strašně baví. Sice se už musím učit (anatomie nepočká), ale strašně mě to baví. Zvlášť přímo můj zatím jediný zubařský předmět je velmi zábavný, mám pocit, že se poprvé v životě učím něco skutečně užitečného a ne to, kdo co kdy napsal a nebo kolik je variace k-té třídy z n prvků, což jsem skutečně nenáviděla. 

Pokud tedy mě a můj život budete chtít sledovat, tak tak můžete činit na instagramu, kam poměrně pravidelně přidávám fotky. 

Proto taky přidávám uchutnávku toho, jak žiju, nebo alespoň toho, jak bych chtěla žít :)
Načítání
A jsem doma:))) #stěhujuse #cosmetics #storage #instafoto #follow #ikea #sleek #clocks #alarm #lipstick #mirror #brushes #flowers #corner #mycorner

OOTD: S berlema

Není to ani rok od doby, kdy jsem se naposledy zmrzačila

To mi ale tolik ani nevadilo, byla to přeci jen ruka a ještě navíc levá. Když si připočtete, že nemusíte nic manuálně dělat, tak je to v pohodě. Ale s nohou? Se zraněnou nohou máte vyřazeny hned tři končetiny. Nejen že nemůžu pořádně chodit, ale ani si s sebou nic nevezmu.

No, a jak se mi to stalo?

Nevim.

Prostě jsem šla po obědě běhat. Nandala jsem si moje Najky, se kterýma běhám už asi 2 roky (jo, zasloužila bych si nový), dala hudbu do uší a vyběhla. Doběhla jsem domů, sundala boty a šla jsem se normálně připravovat na večer, protože se kamarádovi narodilo dítě a tak jsme šli slavit. Po celých šestí hodinách od běhu mě začala strašně bolet noha. Nic jsem nechtěla řikat, přeci jen jsem měla podpatky a kdybych to komukoli sdělila, tak by si poklepal na čelo a řekl mi, že to mám z těch bot. Snad poznám bolest od vysokejch podpatků od bolesti způsobenou zlomením, ne?

Ke konci večera jsem nemohla už skoro chodit. Ráno jsme byli s přítelem v nemocnici, kde mi udělali rentgen, dali berle a nechali se přemluvit na ortézu místo sádry. 

Tady totiž nastává další komplikace - za pár dní jedu se spolužákama-medikama na seznamovací kurz, kde se mimo jiné i sportuje... a do hospody se chodí přes jez. Nechci vědět, jak by to dopadlo, kdybych měla sádru. 

Jsem fakt nasraná. Od přijímaček jsem se na seznamovák tolik těšila a 4 dny před akcí si zlomim nějakou podělanou malou kůstku v nártu (a že jich tam je). Doufám, že to je naposled, co jsem u doktora a vůbec mu nerozumim. Svítá mi naděje v to, že po roce na fakultě se budu aspoň občas chytat v tom, co mi řikaj.

Když jsem si v roce 2012 jednoho dne natrhla vazy v pravé noze, zrovna jsme s přítelem v jeho novém bytě dokončili montáž postele a chystali se na ,,první noc v novém bytě". Teď v srpnu jsme rekonstuovali ložnici, protože jako jediná místnost z bytu zůstala v původním stavu. Hádejte, co jsme včera konečně jako poslední věc smontovali? Jasně, postel. 

Osud má zvláštní smysl pro humor a ironii.

Aspoň si za tu pojistku koupim nový boty na běhání :D Pozitivní na tom je taky to, že jsem dostala berle v hezký barvě... (ano, to je velmi podstatná věc:)


Blogotipy a LA TAG

Ahoj :) 
Dneska bych vám chtěla představit několik blogů. Jsou to blogy, které ráda sleduju a především to jsou blogy, které mají menší počet pravidelných čtenářů, než mám já sama :) A u většiny to je škoda!

Tipy, triky semetriky ;) - Super blogu o kosmetice. Missy často a ráda nakupuje takovou kosmetiku, jako mám ráda já, takže pro mě ideál :)))

Beauty&Sensitivity - Blog především o přírodní kosmetice. Zdenule píše opravdu výstižně a o produktech se vyjadřuje velmi objektivně a jednoznačně, proto mám její blog ráda :)

Lady eS
Jak je vůbec možný, že Lady Es má na tak skvělym blogu o přírodní kosmetice tak ,,málo" lidí? Já bych jich tam čekala minimálně 200! Šup tam k ní! :)

Msrontgen - Tak na tuhle holčinu jsem narazila teprve nedávno. Hezky píše a přidává i posty ze svého života, takže to já žeru :)

No a právě Barbora z Msrontgen mě nominovala na Liebster Award. Původně jsem to nechtěla dělat, protože jsem si touhle érou prošla už minulej rok, ale rozhodně jsem se Msrontgen udělat trochu reklamu. Blog má totiž teprve chvilku, od března.
Takže odpovím na její všetečné otázky, které mě popravdě dost zaujaly. A vy za odměnu šupejte k ní, zaslouží si to! :)

1. How you doin'? (s Joeym z Přátel)
Mám se skvěle, užívám prázdniny a těšim se do školy (překvapivě)!
2. Si spokojná so svojim menom?
Ano. Jsem ráda, že se nejmenuju nějak ,,tuctově", jsem ráda originál :)
3. Aké je tvoje vysnívané mesto/štát/miesto?
Itálie, Řím. Podle mě není ideálnější místo pro žití: památky, jídlo, historie, životní styl, podnebí, přístup k životu, blízko k moři i na hory... A ta jejich jižanská nátura..
4. Aký je tvoj obľúbený výrok/ heslo, ktorým sa riadiš v živote?
Když ti někdo řekne, že sis dal na těstoviny příliš mnoho parmazánu, není to tvůj přítel.
5. Prečo si začala blogovať?
Z nudy, bylo to minulý rok o prázdninách:)
6. Aké je tvoje obľúbené ročné obdobie?
Jaro i léto, bezpochyby. Naopak nesnášim podzim a zimu.
7. Máš nejaké domáce zvieratko?
Mám kočičku a u rodičů i pejska.
8. Nosíš rada čelenky?
Podlední dobou jo :))) Koupila jsem si ty textilní a jsou strašně pohodlné.
9. Smeješ sa často?
Ne tak často, jak by bylo zdravé. Bohužel míň, nemám obecně ze života takové potěšení, jaké bych asi měla mít.1
0. Máš obľúbený nápoj?
Miluju vodu a piňakoládu
11. Čo by si si so sebou zobrala na opustený ostrov?
Hřeben, gumičku na vlasy (protože neexistuje větší voser než když vám vítr fouká vlasy do obličeje, grrrr!!!!), švýcarskej kapesní nůž a pevný nervy.

Snad vás moje odpovědi uspokojily:)

Máte vy teď nějaké oblíbené nové blogy? Určitě přidejte dolů do komentářů odkaz, ráda se podívám - a může to být i vás blog ;)

Já teď obecně moc nemám na blogování čas, procházím teď takovým tím obdobím, když nebydlíte nikde - stěhuju se k přítelovi a ve starém domově mám už hodně věcí v krabicích, ale přitom tam ještě tak úplně nebydlím. Máte nějaký tip, jak hezky uspořádat do nového bydlení kosmetiku? Nejlépe z Ikey ;)

Užívejte léta!

Som stará, bejby ;)

Ne, nejsem, jenom jsem oslavila další narozeniny.

   Dneska je mi prvních -cet a prosím vás si vůbec nepíšu o blahopřání :D Fakt ne, jenom mi přijde hezký sem tak nějak napsat, jak jsem si to užila a s kým jsem slavila a tak nějak všechno, protože i pro mě je pak hezký si zas po roce číst, co jsem prožívala. 

   Včera jsem byla s kamarádama předoslavit moje narozky. A jelikož vim, že oni si čtou můj blog, tak je hodlám tady veřejně pochválit. 

   Všichni mi přichystali moc pěkná překvapení, přání jedné z kamarádek mě dojmulo až tak, že jsem musela utéct na záchod, abych si nerozmazala oči :))) všichni si dali fakt záležet, měli se mnou trpělivost a skvěle jsme pokecali. 

   Dneska jsme slavili s rodinou. Dostala jsem opravdu moc pěkné věci a strávili jsme fajn odpoledne v restauraci, kterou mám fakt ráda, tak jsem se nacpala :D Od ségry jsem dostala fakt vytuněný balíček kosmetiky (protože se kouká na moje videa), takže jsem byla ráda, protože úplně všechny věci v balíčku naprosto miluju. Od rodičů jsem dostala prstýnek, který mi chyběl do sady, kterou jsem dostala od přítele k Vánocům. Prý mi ho musela mamka dát nějak vyrobit, protože mám úzký prsty, čehož si vážím :)

   Od přítele jsem ale jako každý rok dostala ten nejlepší dárek. Za několik týdnů se totiž stěhuju k němu a budu konečně mít už svojí vlastní domáctnost, do které bude patřit i moje kočička. 

   Dárek mi dal hned po půlnoci, aby byl první. Brečela jsem štěstim, protože to, co jsem dostala, bylo tak krásně symbolický, že se to nedalo... :) Dostala jsem škrabadlo pro mojí kočičku, což bylo moc pěkný gesto - to škrabadlo bude u něj. No a zároveň platí pravidlo, že kde bude kočka, budu i já :))) Nutno dodat, že on kočky nesnáší.
No a aby to nezůstalo jen tak u škrábadla, tak mě samozřejmě ,,donutil" k pláči i druhým dárkem, kterým je vyhlídkový let nad naším městem :)

Jestli teda chcete, tak se můžete kouknout na pár fotek :)

Přijatá

Přeji všem úžasný den,

dneska jsem si pro vás (nebo vlastně spíš pro mě, protože tohle je pro mě hodně důležitý téma) připravila poměrně osobní článek, ve kterém snad odpovím na hodně otazníků okolo mého života a školy obecně, protože vás to nepřestává zajímat, jak tak pozoruju na mém ask.fm profilu :) 

Včerejškem mi začaly prázdniny. Konečně mám za sebou přijímačky, na které jsem se tak dlouho připravovala. Takže ode dneška mi začínají ty pravé, podle mnoha ty nejlepší prázdniny v životě. Ale až budou končit, vadit mi to nebude. Do mojí nové školy se moc těším, ačkoli mi je jasný, že před Vánocema budu mluvit zřejmě jinak. 

Je to za mnou

Ahojky všichni!

Tentokrát je tohle post tak nějak o ničem vlastně...
Jenom se vám chci pochlubit, že jsem více než úspěšně zvládla maturitu -  i z chemie! :) Třeba tady si můžete připomenout, jak jsem v září nadávala na chemii. Je docela fajn pozorovat, jak se mění názory lidí. Protože sice jsem byla ráno před zkouškou strašně vystresovaná, ale teď bych si to klidně dala znova :)
Tímto pro mě učení ale nekončí, na konci června dělám totiž přijímačky. Neptejte se mě, kam se hlásím, z přehnané opatrnosti tohle neprozrazuju, nechci nic zakřiknout. Ale popřát štěstí mi můžete, to zas jo :D

Takže se snad v červenci vrátím v plné síle. Moje kosmetická sbírka se nepřiměřeně faktoru času rozrůstá, takže určitě plánuju hooodně videí. Zkrátka se máte na co těšit.

Jo a aby ten článek nebyl úplně bez fotek, přidám vám sem fotku, jak jsem v úterý a dneska šla na zkoušky. Původně to nebylo plánované na blog, tak snad mi odpustíte ,,zrcadlovku" (a navíc přes špinavý zrcadlo, že? :D )


Mějte se krásně a určitě mi dejte vědět, co se povedlo v poslední době vám a z čeho máte radost, ať je to cokoli.

Fotoblog no.10: Stále žiju

Ano, vidíte správně, já jsem se odhodlala napsat článek! :)
Je to už měsíc, co si dávám pauzu od blogu na učení. Co vám budu povídat, je toho hodně, protože kromě maturity se učim i na přijímačky, ale to je holt můj úděl, který mě svym způsobem i dost baví :) No každopádně jsem toho teď k večeru po celym dnu měla fakt až po krk (navíc mám rýmu a tak se ani nemůžu jít proběhnout nebo jinak rozptýlit...), už mi to nejde vůbec do hlavy, tak jsem se rozhodla udělat můj život ještě veřejnějším ,,postnutím" několika mých fotek.
Jsou to teda fotky vytažený z instagramu, tak ten, kdo mě sleduje i tam, už je viděl :)
Jo a na konci článku potřebuju poradit, tak doufám, že mi pomůžete a nenecháte mě na holičkách! :)


Moje nehty za poslední měsíc + rozloučení

Přeji vám všem pěkný pátek :-)


A už zase začíná víkend, co? To to letí.. Přede mnou je poslední úplný týden na gymplu, nemůžu uvěřit tomu, jak strašně rychle to všechno uteklo.
Mobil furt nikde. Fakt jsem chtěla nafotit článek nebo spíš natočit to video s new in (no a že je za březen fakt velkééé), ale bohužel doma momentálně nemám opravdu nic, čím by se to dalo udělat. Fakt ne :D Telefon je v opravě, což mě mimochodem už celkem štve. Ne že by mě štvalo samotný to, že ho nemám, ale prostě jim to už nějak dlouho trvá a já bych si tuhle záležitost už moc ráda odškrtla jako vyřízenou. 

Taaakže žádné new in nebude. Nebo bude, ale asi někdy v půlce dubna, pokud na to budu mít ještě vůbec čas, protože se matura (a nejen ta) kvapem blíží. :D A já mám fakt čím dál tím času, sotva mi vyjde čas 2x týdně na nějakej ten pohyb. 
Každopádně se (někdy snad) můžete těšit na přírůstky do mojí kosmetické sbírky z rodiny Miss sporty, Essence, Alverde, She, Catrice nebo Gabrielly Salvete ( plus asi tak milion kusů oblečení, co jsem si koupila sama a nebo koupit nechala :D ) No, tak třeba to už v té době, co to videjko budu moct natočit, budu mít všechno už řádně vyzkoušené.

Takže vám přináším alespoň článek s několika fotkami mých nehtíků, které jsem nashromáždila ještě v době, kdy jsem čím fotit měla. Snad se vám alespoň jedny budou líbit :)
Mimochodem u mě proběhl experiment se špičatými/oválnými nehty. No nikdy víc, to bylo něco strašnýho. Já jsem prostě na ty hranatý :D


Essence 152 Give me nude, baby!

noPhone challenge: první týden + malá anketa

Vážené a milé, mám za sebou první týden mé nedobrovolné noPhone challenge. 

Upřímně jsem si myslela, že to bude mnohem horší. 
První a druhý den byl v pohodě, řikala jsem si, že na tom není nic těžkého, žít bez telefonu
Můj absťák se totiž začal projevovat až okolo třetího dne. To mi začalo v rukou cukat už celkem dost.
A teď? Teď se to už pomalu začíná zlepšovat a začínám si zvykat :)

  • V úterý večer jsem si uvědomila, že bez telefonu nemůžu cvičit, protože tam mám nahraný můj milovaný Nike Training Club. Ve středu odpoledne jsem se pak chválila, jaká jsem to chytrá dívka, že jsem si dala nabíjet mp3ku.
  • Nějak jsem si neuvědomila, že můj mobil plní i funkci budíku. Nakonec ho nahrazuje tablet. Ráno mi místo mé oblíbené ,,marimby" kokrhá protivný elektronický kohout. 
  • Ráno při snídani jsem měla zvláštní tik v ruce. Nakonec jsem se chopila časopisu, tik postupně zmizel. Je skvělé snídat v klidu.
  • Přestože jsem si říkala, že na ně určitě nesmím zapomenout, jsem si je zapomněla - hodinky. Tím pádem mi  v úterý ujely před očima rovnou dva různé autobusy. Čekala jsem na zastávce, byla mi zima, a navíc jsem neměla co dělat. Teď už je nosím.
  • Někdy v průběhu minulého týdne napsala spolužačka na tabuli opravdu vtipný nápis a já jsem si ho chtěla vyfotit. To zjištění, že nemůžu - a následující povzdech - pobavil půlku třídy. 
Fotka někdy z podzimu.
No jo, teď s sebou musím tahat místo telefonu i zrcátko... :D
  • Běhám s mp3kou. Můj telefon umí pouštět písničky a posílat moje fotky na Instagram, měřit rychlost běhu a sílu větru. Mp3 neumí měřit ani čas. Ale líbí se mi ty vykopávky, co tam mám nahrané. Taková Christina Aguilera se starý dobrým (a teplým :-D ) Ricky Martinem nebo Zlatokopka od Rytmuse opravdu umí nakopnout.
  • Nemám zrcátko, hodinky, ani s čím si hrát při hodinách. Při dnešní hodině anglické konverzace jsem měla docela silný absťák. Dnes v noci totiž končí akce ELFu ,,,poštovné zdarma" a já chtěla něco od nich vyzkoušet, přišlo mi škoda nevyužít anglický čas na něco užitečnějšího, třeba na vybírání kosmetiky. No, škoda.
  • Sice pomalu odeznívají ty komunikační a závislostí způsobené ,,komplikace", ale začínají se pomalu objevovat nové problémky. Včera jsem nemohla zaplatit objednávku ani přes internetové bankovnictví, ani přes kartu, protože v obou případech mi chodí na mobil ověřovací esemeska. Nakonec to za mě musel zaplatit přítel.
  • Ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že nemám jak zjistit počasí na dnešní den (a nenapadlo mě otevřít okno), jsem si musela přiznat, jak strašně jsem telefonem omezovaná.
  • Nebudete tomu věřit, ale je krásné prostě nestarat se o to, že někomu musíte odepsat a podobně. Prostě jedu autobusem a koukám z okna a nebo se učím. A když vypnu počítač, není tu už nic, co by mě rušilo od práce. Jupí. O jedno lákadlo míň.
  • Ve středu jsem jela autem do města - ale už na benzínovou rezervu. Dokážete si představit ten stres, že mi to auto někde ,,chcípne" a já budu muset shánět buď kanystr na dolití a nebo škemrat u lidí, jestli bych si nemohla zavolat (na to jedno číslo, které si pamatuju zpaměti...)? Tak úsporně jsem snad nikdy v životě nejela. Ta představa, že stojím uprostřed náměstí  a nemám se jak dostat domů byla opravdu motivující.
No ale abyste si nemysleli, rozhodně nestrádám. Za březen čekejte opravdu veeelké new in. 

A teď potřebuju vaší radu - chtěli byste raději video, nebo mám moje kosmetické (a jiné) novinky sepsat do článku? 

Jak by řekl František z Kouzelné školky: ,,Mějte se fanfárově" :D :)

TAG: 50 náhodných faktů o mně

Pěkný večer všem. 

 Poslední dobou se mám fakt fajn. Sice se na mě valí práce ze všech konců (matura, přijímačky, to by se dalo zvládnout, ale řešit do toho francouzštinu a základy společenských věd? Hedvička tomu odmítá svůj drahocenný čas věnovat :D), ale jsem šťastná. Venku je krásné počasí (a já se vsadím, že pak celý květen a červen proprší), svítí sluníčko a je teplo a to já ráda. Jsem člověk, kterému když nesvítí sluníčko, propadá se do špatných nálad a málokdo (nebo máloco) ho dokáže vysvobodit :)

Dlouho jsme tu neměli takový ten povídací článek, tak jsem si řekla, že zas nějaký udělám.
Tentokrát to bude TAG s názvem 50 náhodných faktů na mně.
Takže pokud máte náladu i čas, přeji příjemné počteníčko :D


Fotoblog no.8: Maturák

... A došlo i na mě:-) V pátek jsem měla konečně svůj maturitní ples. 
Moc dobře vím, že jste zvědavé, jak nakonec dopadly moje šaty, takže přináším várku fotek.
Moje nohy mé vysoké botky přežily jen díky pravidelným dávkám alkoholu :D U účesu jsem se bála, že mi spadne, ale držel jak přibitý.
Doufám, že jste si užily víkend stejně tak, jako já :-)
Mějte se krásně.

Před odchodem na ples jsem dostala krásnou kytici.

Relax až na prvním místě

Krásný předprázdninový čtvrtek:-)

Jak moc dobře víte, tak v maturitním ročníku to není s časem žádný med. Sice jsem si zvykla na pořádný nášup testů každý den, ale přeci jen to potřebuju vyrovnat alespoň kvalitním odpočinkem, když už na něj nezbývá moc času.
Sestavila jsem si tedy seznam věcí, co mi pomáhají dokonale relaxovat :-)

1. Aromaterapie v režii Salusu

Jejich olejíčky jsem si oblíbila asi před rokem, kdy jsem tím chtěla řešit provonění pokojíku (zejména když si moje milá kočička došla na záchod :D ) K tomu jsem si koupila i modrou aromalampičku, která se mi hodí do pokojíku. Navíc jejich olejíčky nejen krásně voní, ale mají i určitou léčivou schopnost. Dokonce pokud máte dostatek odvahy k výrobě domácí kosmetiky, můžete jejich esenci do svého výrobku přidat a rázem máte skvělý dárek na vánoce nebo uklidňující péči pro svoje tělo.
Nejradši od nich mám ty s tou zelenou nálepkou ze předu, protože jsou 100% přírodní a není zde přidaná ani kapka chemie. Na vybuzení k učení používám hlavně citron a skořici, ta navíc pěkně zahřeje. Ale když si potřebuju skutečně odpočinout, nakapu si to lampičky trochu levandulového oleje. To je slast :)

2. Povlečení od Stelly
Tak v takovém povlečení si hovíme :)Nikdy bych nevěřila, že může být rozdíl v kvalitě spánku podle toho, v čem spíte. Tuhle značku jsem si zamilovala asi před půl rokem, takže s ní zatím nemám žádné dlouhodobější zkušenosti, ale prozatím se mi ukazuje jen v tom nejlepším světle. Nejprve jsem si jedno koupila ke mně domů, později jedno saténové povlečení skončilo i u přítele v ložnici. Nechce se mi fotit naší ložnici, a tak přidávám fotku zrovna toho našeho povlečení. Máme rádi takové tmavší barvy a tak volba padla zrovna na toto. Navíc jsem strašně líná osoba, a tak se mi líbí to, že ho nemusím žehlit a pořád vypadá dobře :) Vždycky, když se učim po večerech chemii, se nemůžu dočkat, až se zase položím do těch skvělých jemňoučkých heboučkých peřinek. Myslim, že nemusím psát o tom, že když v nich na mě čeká ještě přítel, je to těšení se o to větší :)




3. Moje noční košilka
Koupila jsem si jí asi před dvěma roky na Smíchově v C&A. Už ani nevím, kolik mě stála, každopádně jí naprosto miluju! Stejně jako moje povlečení je vyrobena ze saténu a to mi dělá opravdu dobře. Je krásně lehká a když si ještě před spaním namažu tělo něčím voňavým, připadám si v tom všem (až na ten stres) jako princezna:) Nepodařilo se mi jí vyfotit nějak pěkně, tak aspoň přidávám detail jejího vzoru. Ladí mí k povlečení, a to já ráda :-)))


A co vy, v čem rádi spinkáte? Máte nějaké osvědčené typy, jak zahnat stres a nastolit si pohodu? :)

Historicky první tag: O mně

Pěknou neděli vám všem :-)

Tak nějak jsem si dneska řikala, že vlastně o mě nic moc nevíte. Občas k nějakýmu článku napíšu pár vět z mojí hlavy, ale to jsou většinou myšlenky zachycené buď v extrémně dobré, nebo extrémně špatné náladě. A tak jsem se rozhodla napsat vám sem pár faktů o mě :) Někde asi bude těžké vybrat pouze několik slov, která by můj postoj charakterizovala, tak to berte s rezervou :-)



1. Tvoje vlasy: dlouhé a blond, za všech okolností
2. Oblíbená věc: mobil
3. Sen z minulé noci: se ségrou
4. Oblíbené pití: voda živáááá
5. Vysněné auto: sporťák (bílý, ale nejlépe rudý!)
6. Místnost, ve které se nacházíš: u sebe v pokoji
7. Tvůj strach: z nemocí
8. To bys chtěla být za deset let: to vám povím až za nějaký čas
9. S kým jsi strávila včerejší večer: s přítelem
10. Co nejsi: vyrovnaná
11. Poslední, co jsi dělala: zálohovala můj iPhone
12. Co máš na sobě: tepláky s černým trikem
13. Tvoje oblíbená knížka: Přehled středoškolské chemie ( :D). 
Nne, kecám, asi je to 2001:Vesmírná odysea
14. Poslední, co jsi jedla: svíčkovou, mňam
15. Tvůj život: mus být podle mých představ
16. Tvoje nálada: proměnlivá
17. Tvé léto: Horké
18. Kdy ses naposledy smála: ráno
19. Nejoblíbenější víkendová činnost: Spaní
20. Tvůj počítač: Starý
21. Pivo: zásadně nepiju
22. Zima: nenávidim, ignoruju, přečkávám
23. Dovolená: daleko
24. Na tvé posteli: kabelka, džíny, nabíječka, chemie a včera koupená podprsenka
25. Láska: tříletá





Šaty skoro od Armaniho

Jak jistě víte, sehnal látku na šaty pro mě byl úkol číslo jedna. A já jsem vysoce vybíravý člověk. Muž by řekl: ,,Neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane." :D Sice mám tuto položku v listu ,,to do" už dva týdny odškrtlou, ale sdělím vám příběh pojící se s ní až dneska :-)

Druhá šance pro No Poo

Dobrý den, dámy :-)
Dnes jak už název vypovídá, v minulých týdnech jsem jela dle plánu ,,No poo". Kdo chce vědět více, tak čtěte tady, jsem líná to vypisovat :-)))

Začala jsem někdy na začátku srpna s tím, že tentokrát to vydržím opravdu celých těch plánovaných 6 týdnů. Bylo to v době, co jsem po týdenním Nopooování přešla zpátky na šampony a začaly mi strašně padat vlasy.
Vlasy jsem si vždy ,,myla" tak dvěma lžícemi sody rozmíchaného v trošce vody. Jako kondicionér jsem si pak vlasy přelila naředěným jablečným octem.



Kamínky sem, kamínky tam aneb botky na maturák

 Dobrý den všem! Vítám svou šedesátou čtenářku:)

Jsem děsná, já vím. Opět vybírám něco na maturák, tentokrát to budou botky. 
Už jsem si předvybrala šaty, budou královsky modré, budou mít obrovský výstřih vepředu i vzadu zdobený třpytkami a nebo kamínky, zkrátka něco takového, akorát bez rozparku. Jak si to představuju konkrétně já se můžete podívat tady. To je asi výstižnější.

Fotoblog no4: Zpět do reality

Jak už to na naší ****** (doplňte vyhovující) škole bývá, kolotoč učení se již rozjel do plných obrátek.

Možná to je tím, že jsem už v maturitním ročníku, ale rozhodně nás nešetří -za první týden jsme už psali diktát, proběhlo první zkoušení, podstoupili jsme i test z biologie, také z francouzských slovíček a podepsali jsme protokol o tom, že nebudeme při matice podvádět - máme prdlou matikářku.
Ale to pravé peklo nastalo dnes. Psali jsme z prvních třech maturitních otázek z chemie. Na tu máme totiž velmi náročného a přísného učitele- Zdeňka V.

Se stane, viď...

Tak jsem dneska spala u přítele. Na tom by nebylo zas tak něco zvláštního, ale přece jen.
Ráno jsem docela chvátala a ještě jsem si musela nakrájet rohlík, abych si připravila svačinu. A co se nestane..


Přílišná melancholie

(Milé čtenářky, nenechte se zmást. Z článku se vyklube úplně něco jiného, než co by se vám mohlo zdát z prvních řádků. Vlastně to nestojí za to, nečtěte to, je to jenom snůška mých výplodů pod vlivem emocí.)

Dneska jsem vstávala v pět. Ano. 
A to z důvodu hádky o lavice. Doba počítačová nabízí sice mnoho výhod (jako třeba moct se na facebooku domluvit na tom, kdo půjde na zkoušení), ale také příkoří. To se vynořilo včera okolo čtvrté hodiny odpolední. Na našich třídních stránkách se začaly hádat dvě skupinky - jedna ta, která chtěla sedět jako minulý rok, jelikož tábořili vzadu, druhá pro změnu ta, co razila princip ,,kdo první přijde, první mele", jelikož seděli u katedry a letos nic nechtěli ponechat náhodě.



Dorazila jsem asi v 6 a už nás bylo před školou asi šest. Místo jsem nakonec ukořistila dobré. 

Nemohla jsem si ale odpustit jistou melancholii při pomyšlení, že letos jsme ti staří a zkušení my. Že letos je prostě řada na nás, ač se na to vůbec necítíme a připadáme si pořád stejně mladí, jako před třemi roky. Že to jsme my, na které si všechny nižší ročníky ukazují a prváci se na nás dívají s obdivem.

Ač jsem věděla, že to někdy přijít musí, nějak mě to ráno zaskočilo (doufám, že mě takhle ve stáří nezaskočí smrt :D ). Prostě se letos budu muset učit. A je to. 

Tenhle (kalendářní) rok to bude ještě v pohodě. Bude mi ještě -náct a teoreticky mě nic nemusí trápit. Ale já si dokonale nechám znepříjemnit i tenhle poslední úplný půlrok, protože bych to nebyla já, abych si z něčeho neudělala peklo.

To rok 2014 bude pro mě dost zlomový a já se ho bojím. Ale jsem na tom ještě dobře - na rozdíl od některých to datum před sebou netlačím. A co se tak významného stane? Bude mi -cet. A to není vůbec příjemný - spíš chlap řekne pěkná osmnáctka než pěkná dvacítka. S mým fyzickým vzhledem to půjde chtě nechtě do kelu a i přes všechno moje úsilí na mě můj věk v další dekádě prostě bude znát. Čeká mě maturita, čekají mě přijímačky. Čeká mě stěhování od rodičů, čeká mě vysoká škola, čeká mě první společný mazlíček (snad kočka), každodenní starosti o domácnost, čeká mě svatba a první dítě. 
A já vůbec nevím, jak se s tím vším popasovat. Připadá mi, že to v nikdy nemůžu stihnout (v takové kvalitě, jakou si představuju)

Zařekla jsem se, že tenhle rok prostě budu pracovat tvrdě (hahaha). Z předešlých let se mi nevyplatilo všem vycházet vstříc, takže tímto se ze mě stává regulérní vychcaná svině hrající jenom sama na sebe. No a co. Nikdo mi nikdy s ničím nepomohl, vždycky jsem byla jenom ta hloupá, co každýmu se vším pomohla a oni se na ní a oplátku vysr***. Nikdo nikdy moji práci, ochotu, milou tvář, shovívavost a obětavost neocenil, takže si teď nikdo nezaslouží mojí pozornost. Abych to všechno stihla, nebudu se moct ohlížet na ostatní. Na ostatní, co mi za to nestojí a jen mě využívají. A naopak se více věnovat mé rodině a nejbližším.

A vám, samozřejmě, protože jste moc milé a já si toho dozajista vážím ;)

Liebster Award 01

Tento týden jsem byla úplně poprvé nominována na Liebster Award. Nominovala mě skvělá bloggerka a královna outfitů, Lucka!!!

Tímto jí tedy děkuji a vrhneme se na to! :)